Stát Bulharsko leží v jihovýchodní Evropě. Přímými sousedy mu jsou Rumunsko, Srbsko, Makedonie, Řecko a Turecko. Další hranici mu na východě tvoří Černé moře. Přirozeně je vymezeno na severu také řekou Dunaj.

Bulharsko je poměrně hornatá země. Středem země se táhne pohoří zvané Stará Planina. Dalé jsou zde významné horské celky jako Vitoša, Rila, Rodopi nebo Pirin. Nejvyšší horou Bulharska je Musala, ležící právě v pohoří zvaném Vitoša a měřící 2290 m.n.m. Kromě hornatých oblastí najdeme v Bulharsku ale i nížiny a to Dolnodunajskou nížinu severněji a Hornotráckou nížinu jižneji. Většina území patří do úmoří Černého moře, kam vodu odvádí řeka Dunaj, část patří ale i do Egejského úmoří.

Ekonomika Bulharska je závislá na průmyslové a zemědělské produkci. V průmyslu ej to pak zejména hutnictví, strojírenství a chemie. V zemědělství se pěstuje obilí, ovoce a tabák, chovají se prasata, ovce, skot a drůbež.

Bulharská kultura je od pradávna formována okolními státy a kulturami. Thrácká, antická a byzantsko-řecká kultura položili základ nové kultuře bulharského národa. Velký vliv měl příchod žáků Metodějových a příchod křesťanství, v tuto dobu vzniká první bulharská slovesnost. Další zásah do bulharské kultury provedla turecká nadvláda.

Hlavní rozkvět kultury však přichází s obrozeneckou dobou, kdy vznikají skvostné kousky poezie od Boteva nebo Rakovského. V tuto dobu se nerozvíjela však jen literatura, osvobozenecká éra odstartovala také tvoru hudby, malířství a divadelnictví. Spousta památek v Bulharsku je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.